Chemie-Hliník
Hliník Hliník je třetí nejrozšířenější prvek (po kyslíku a křemíku) a nejrozšířenější ze všech kovů na Zemi, ale v přírodě se vyskytuje pouze ve sloučeninách. Je to stříbrošedý a měkký kov, který se vyznačuje malou hustotou, výbornou tepelnou a elektrickou vodivostí, kujností, tažností a odolností vůči korozi (na vzduchu se pokrývá tenkou a souvislou vrstvičkou Al2O=oxid hlinitý3). Hliník je amfoterní prvek - rozpouští se v kyselinách i v alkalických hydroxidech.Hliník se vyrábí elektrolýzou taveniny bauxitu a kryolitu při teplotě asi 950°C. Na katodě se vylučuje čistý hliník a na grafitové anodě se vylučuje kyslík (O2), který zde hoří.Rok objevu: 1825, Objevitel: Hans Christian Orsted (1777-1851) . Použití:Hliník dobře vede elektrický proud, a proto se používá na výrobu vodičů. Dále se používá na výrobu různých předmětů (alobal, mince, hliníkové nádobí) a na výrobu slitin (např. Dural - slitina hliníku, hořčíku, měďi a manganu). Významné využití má ještě při aluminotermické výrobě některých kovů. |
dobre ty
(Martin, 2. 2. 2009 21:00)